Článek vyšel v časopisu Pes přítel člověka 2008/02


Dříve než se rozjedeme za štěňátky, měli bychom si důkladně promyslet jaké plemeno psa bude pro nás nejvhodnější. Protože máme v úmyslu věnovat se s naším novým pejskem parkurovému sportu, nejlepší obrázek o vhodných kandidátech si utvoříme na závodech agility. Uvidíme jak se zástupci různých ras chovají na trati i v zákulisí a můžeme se zeptat majitelů s čím je potřeba počítat, když si zvolíme psa jejich plemene. Nesmíme zapomenout, že pejsek nám bude partnerem nejen v plánovaném sportovním vyžití, ale bude naším společníkem mnoho let i po skončení své agilitní kariéry. Vybírejme tedy pečlivě a objektivně zhodnoťme své možnosti. A pak již nezbývá než vytipovat konkrétní chovatelské stanice a navštívit svého budoucího agilitního partnera osobně.

 

Border collie Lancelot pochází z šesti štěňat, jezdila jsem za nimi pravidelně od 4. týdne věku. Sledovala jsem jak si hrají a podle jejich chování odhadovala vlastnosti, které budou pro mne v budoucnosti důležité. Především by agilitní pes neměl být ustrašený, vyhneme se tak mnoha problémům. Kromě strachu z lidí, který má na parkuru za následek útěky a stres z rozhodčího, se i při sebeopatrnějším přístupu může na tréninku stát nějaká ta drobná nehoda – pád z kladiny či houpačky a málo sebevědomý pes se s takovýmto zážitkem velmi dlouho vyrovnává.  Nehledám ani silně dominantního psa, takový se hůře podřizuje přáním svého páníčka, rád se snaží prosadit svůj názor a na měření sil kdo z koho je na pakuru opravdu velmi málo času. Musím tedy pečlivě sledovat projevy nadřazenosti a boj o prvenství, abych nepřivezla domů provokatéra a rváče a neměla pak navíc problém s novým uspořádáním smečky. Mé rozhodování, které štěně vybrat je o to těžší, že nováček bude bydlet ve společné domácnosti s dalšími dvěma dospělými psy. Jedničkou v mých očích je zvídavé štěně, které si rádo hraje, příliš nenasazuje na své kamarády, nechá sebou bez protestu manipulovat a důvěřuje člověku. Ještě znova otipuji zájem o hračky, štěně se se mnou přetahuje a pronásleduje odhozený předmět. O novém členu našeho společenstva je rozhodnuto, malý Lancelot téměř zcela odpovídá mým představám. Snad jen trošku méně tvrdohlavosti by bylo přínosem, v některých situacích se jeví být velmi usilovným. Myslím, že s tímto rysem povahy budeme zřejmě v budoucnosti bojovat.
  

Častá otázka novopečeného majitele štěňátka je, kdy a jak začít štěně cvičit. Kdy je tedy ta správná doba, začít s nácvikem dovedností vhodných pro budoucí agilitní profesi? Jakmile se Lancelot doma rozkoukal a seznámil se s prostředím, začínáme cvičit přivolání. Jde to snadno, štěňátko je mlsné a pořád při chuti, takže radostně přibíhá na zavolání. Zároveň začínáme i s povelem sedni, který provede ochotně samo, když držím pamlsek nad čumákem. Chce na něj vidět a tak si sedne, já k tomu jen přidám povel sedni. Hodně si s ním hraju, honíme se, přetahujeme a aportujeme i když mi předměty zatím nenosí. Při házení aportů občas podvádím, naznačím směr hodu a pak hodím jinam a běžím pro předmět. Jsem u hračky dříve a vypadám jako rychlý běžec. Máme problém s povelem Fuj! Lancelotovi chutná úplně všechno a těžko se s nalezenou dobrotou loučí. Už je to tady, v těchto věcech je velmi tvrdohlavý a musím být opravdu důsledná a nekompromisní. Když s nežádoucím předmětem utíká, dohoním jej. Pokud se mi podaří v útlém věku štěně doběhnout, bude si pamatovat po celý život, že jej můžu chytit kdykoli se mi zachce a už nikdy, ať už provede cokoli, nebude zkoušet přede mnou utéct. Je to velmi praktická věc pro život.
 

Může se zdát, že jsme se odklonili od tématu přípravy psa na agilitní povolání, ale pravdou je, že tento věk je pro náš úspěch mezi překážkami ne-li nej tak alespoň velmi velmi důležitý. Agility je totiž především o kvalitě vztahu psa a psovoda, o vzájemné souhře a v období socializační fáze - tedy do třetího měsíce věku můžeme hodně vybudovat, ale i ztratit. V tomto období musí malý Lancelot poznat co nejvíce různých prostředí, auta, cizí lidi, psy a zvuky. Pochopí, že v naší smečce je spousta věcí zakázaných a že s lidmi je i skvělá zábava. Mým úkolem je strávit s ním co nejvíce času při hrách a láskyplné výchově a důsledně vyžadovat zásady slušného chování. Kdykoli tápu jak se zachovat, představím si co by asi tak udělal nadřazený člen smečky a snažím se, aby moje reakce byly pro štěně pochopitelné. Na tak malé štěně při dodržení těchto pár výše zmíněných zásad není těžké udělat dojem, Lancelot ke mně vzhlíží a kromě stálých problémů s požíváním nepoživatelného, jde vše podle plánu. Blíží se jeho tříměsíční narozeniny a s nimi začne nová etapa v životě agilitního psa – čeká nás bližší seznámení s prostředím cvičiště a překážkami.



Foto: Ivan Růžička a Irena Kochová